Kostel sv. Jakuba Většího jehož předchůdce, postavený kolem r. 1290 při tvrzi od Bavora z Nečtin, byl za husitů zničen. Druhá podoba byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna r. 1534. Marie Karolina z Kokořova i tento rozpadlý kostel v letech 1750 - 1752 zbořit a nahradit nynějším. K jeho obdélné lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním přůčel...
Kostel původně pozdně románský z l. 1142-53 v místech kdysi samostatné vsi Přesanice.
Na nejstarší zjistitelnou etapu stavebního vývoje kostela poukazuje jižní portál presbytáře. Lze ho považovat za pozdně románský ze 2. čtvrtiny 13. století. Do jaké míry je v presbytáři a př&i...
První historické záznamy o faře a kostele sv. Jakuba Většího pochází ze 13. stol. Presbytář a sakristie z doby gotiky, chrámová loď pak byla vystavěna kolem poloviny 17. století. Později byl kostel několikrát opravován. Ohrazený areál původně opevněného středověkého kostela sv. ...
Kostel nahradil původní gotickou svatyni ze 14. stol. Zbudován na počátku 20. stol. podle návrhu arch. Krcha. Jednolodní novogotická stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.
...
Jak sama obec, tak i kostel sv. Jakuba Většího jsou považovány ze jedny z nejstarších na Chebsku, nicméně dobu jejich vzniku není možné prozatím spolehlivě doložit.
Kostel sv. Jakuba Většího sloužící původně jako filiální má bezpochyby románské zák...
Jediný ponikelský kostel vystavěný roku 1682 na místě původního dřevěného. Ve věži přistavěné roku 1804 se nachází trojice zvonů, nejstarší z roku 1555. Chrám je zasvěcen svatému Jakubovi Většímu, který je mmj. patronem horníků....
Pozdněgotický kostel sv. Jakuba Většího se nachází v Prachaticích na Kostelním náměstí, mezi Velkým náměstím a Dolní, tzv. Píseckou bránou. Patří mezi nejvýznamnější a nejstarší prachatické památky. Jeho vlastníkem je Římskokatolická farnost Prachatice. Zasvěcen je sv. Jakubovi Většímu, patronu kupců, obchodníků, poutníků, nosičů nákladů a sirotků. Volba patrona byla dána umístěním města na obcho...
Kostel sv. Jakuba Většího na Zbraslavi je původně gotický farní kostel, přestavěný v letech 1650 až 1654, od té doby je to klášterní kostel. Tato jednolodní stavba s protáhlým chórem byla částečně rozšířena o boční kapli s předsíňkou. Plastická výzdoba je od Ignáce Františka Platzera, oltářový obraz od malíře Piazzetyho z let 1743 až 1744. ...
Kostel sv. Jakuba Většího na Starém Městě byl po požáru znovu vybudován v letech 1390 až 1474. Dnešní vzhled mu daly barokní úpravy prováděné Janem Šimonem Pánkem po dalším požáru v roce 1689. Barokní úpravy dokončeny v roce 1739. V kapli pod nedostavěnou věží je pamětní deska z roku 1615 cechu staroměstských řezníků, který roku 1420 a 1611 zachránil kostel před zpuštošením. V současné době se v k...
Kostel sv. Jakuba staršího v Kunraticích je raně gotická stavba doložena již ve 14. století. Z prvé poloviny 18. století pochází nástropní freska s námětem sv. Jakuba Většího....
Pozdně gotická stavba, která nahradila ve 40. a 50. letech 16. století starší, snad dřevěný kostel, charakteristická především asymetrickým dvoulodím a bohatou gotickou a gotizující výzdobou interiéru. Důkaz citlivého spojení historické i historizující archi...
Na bývalém hřbitově se nachází kostel sv. Jakuba Většího, který je původně gotického původu. Poté byl přestavěn barokně r. 1713, vyhořel r. 1811 a nově postaven r. 1823. Opravován byl v letech 1936 a 2004-2008.
...
Byl vysvěcen roku 1723. Postavit jej nechal opat Otmar Zinke na místě staršího dřevěného kostela pravděpodobně podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Některé prameny připisují projekt jeho otci Kryštofu Dientzenhoferovi. Novobarokní hlavní oltář byl roku 1997 doplněn novým obrazem od ukrajinsk&eacut...
Na místě dnešního kostela stál od 14. století gotický kostelík, jehož podobu neznáme. Základní kámen dnešního kostela byl položen 21. dubna 1744. Na stavbu nového kostela financemi přispěli zejména farář P. Jan Felix Procházka a Antonie Josefa, hraběnka Černínová z...
Jednolodní kostel pochází z druhé poloviny 14. století, v roce 1586 byl přestavěn a v 19. století opět upraven. Vnitřní vybavení se bohužel nedochovalo. Pravděpodobně se pod stávajícími omítkami vyskytují fragmenty starších maleb.
...
Původně pravděpodobně pozdně románský kostel, připomínaný poprvé ve 14. stol. R. 1864 výrazně přestavěn, zachováno původní zdivo presbytáře. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem, se sakristií na severní straně a věží na západě. Vnitřní zařízení poch&...
Farní kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě na východním okraji Srbče. O době jeho vzniku se nezachovaly žádné zprávy, ale víme, že zde stál již r. 1350. Jedná se o jednolodní románskou stavbu. První písemná zmínka o srbečském kostelu se váže k r. 1364, kdy sem mělnický pobošt Jan z Landštejna presentoval duchovního. V průběhu 17. století a prakticky až do 19. století probíhaly na kos...
Původně gotický kostel z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673. Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží. V letech 1987-91 prošel objekt opravou, při které bylo pod zvonicovým patrem věže objeveno kamenné ostění gotických oken. Dnes již bohužel osekané a překryt...
Stařečský kostel Sv. Jakuba byl zřejmě pozdně románský, s orientací východ západ a s přístupem mohutnou věží. Středověká věž byla přestavěna jako pozdně renesanční (v rozmezí let 1597 až 1620).
Na fasádách věže jsou renesanční sgrafita, která armují rohy věže a hodinové cifern&...
Původně ranně gotický kostel sv. Jakuba Většího byl poprvé zmiňován v roce 1372. V roce 1602 byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. Roku 1818 vyhořel a byl obnoven až v polovině devatenáctého století. Poslední opravy proběhly ve 20. století.
...
Kostel byl založen kolem r. 1200, pak ve druhé čtvrtině 13. stol. rozšířen. Po r. 1467 byl přestavěn a dále upravován. R. 1731 zbarokizován. Oltáře a kazatelna jsou barokní z období přestavby kostela. Na pilířích hlavní lodi obrazy sv. Valentina, sv. Isidora, sv. Vavřince, sv. Barbory, sv. Kateřiny a sv. Archandě...
Původně založen kolem poloviny 13. století, poškozen roku 1423, rozšířen 1663, úplně zromanizován v letech 1872 až 1874. V letech 1991 - 1998 byla provedena úplná rekonstrukce. Dne 25.7.1999 byly vysvěceny 2 nové bronzové zvony o váze 200 a 400 kg ze zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově.
...
Kostelík pochází někdy z doby kolem roku 1260. Je postaven v románském slohu a barokně přestavěn. Někdejší farní nyní filiální kostel necelých osm kilometrů od centra Zlína je významnou historickou památkou. Dnes více méně zapomenutá stavba, i když svého času vzbuzoval zaslouženou pozornost památkových kruhů. Tečovický kostel je východně orientovaná stavba, skládající se z presbiteria (kněžište), ...
Kostel byl založen současně s městem. V roce 1386 vyhořel. Současná dvoulodní podoba kostela pochází z poloviny 15. století. Ke kostelu přiléhá 60 m vysoká věž, která je využívána i jako rozhledna. Ve věži jsou dochovány dva zvony - Jakub a Marie. Na konci Křížové chodby u kostela, která pochází z roku 1737, jsou umístěny pamětní desky věnované obětem I. a II. světové války....
Pochází asi ze 16. stol., v jádru renesanční architektura s pozdějšími barokními dostavbami a úpravami. Jeho součástí je však i gotický žlábkový portál a na strmé střeše je věžička s umíráčkem. V interiéru se nachází barokní obraz světce...
V obci na návrší uprostřed hřbitova obklopený kamennou zdí vévodí kostel z počátku 13. století (1240 až 1260). Stavba je orientovaná, jednolodní a tvoří ji presbytérium, loď, věž v západním průčelí, sakristie na jihu a kaple na severu kněžiště. Středověké části jso...
Čechám vládla vrcholná gotika a Karel IV.). Přestavěn a zvýšen byl v době renesance roku 1590 až 1592. Půdorys kostela je obdélný, jednolodní se západní věží, která byla roku 1706 až 1710 zbarokizována. Presbytář je řešen jako pravoúhlý. Na jeho severní straně byly vybudovány obdélníkové přístavby. Loď i presbytář mají křížové hřebínkové klenby, které v některých místech přecházejí v pilastry. Mez...
Uprostřed návsi na malé vyvýšenině stojí kostel sv. Jakuba Většího, který se připomíná již ve 13 st. (za vlády Přemysla Otakara I. a II.) jako kostel farní. Býval ohrazen zdí, za kterou byl cekem rozlehlý hřbitov. Není pamětníka , který by věděl, kdy se zde přestalo pochovávat. Zeď byla zrušena roku 1860 a na jejím místě zasázeny lípy. Dějiny kostela jsou popsány v díle "Historické památky okr.rou...
Ze stavebních památek je největší pamětihodností románský kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku v blízkosti Karlovarské ulice. Kostel byl postaven počátkem 13. století.
...