Druhý kostel ve Vítkově je postaven v novogotickém stylu. S pozemními pracemi bylo započato 27. září 1909 podle plánu architekta Václava Mattusche z Vejprt. Počátkem roku 1914 byla stavba kostela již dokončena, avšak první světová válka brzdila opatřování vnitřního zařízen&iacut...
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - gotická stavba započatá koncem 13. století. Kostel je třílodní a nemá věž. Krásné gotické kamenické práce v celém objektu, zejména v okenních kružbách. Vnitřní zařízení většinou barokní.
...
Kostel Narození Panny Marie je hodnotným příkladem pozdně barokního stavitelství ze sedmdesátých let 18. století na Červenovodsku. Ohradní zeď s branou a náhrobky i krucifix před vstupem jsou hodnotnou a nedílnou součástí historického areálu kostela a zároveň s ním jsou vý...
Pochází ve zdivu pravděpodobně ze 14. století. Jedná se o orientovanou pozdně gotickou trojlodní stavbu s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, který vznikl kolem roku 1400 (podobně i štít jižní lodi), s představěnou hranolovou věží před západním průčelím a s boční...
Stojí na mírném návrší zvaném Tabačov v nadmořské výšce 188 m. Původně byl postaven majitelem panství Janem ml. ze Žerotína r. 1564 pro silnou obec českých bratří. Od r. 1624, kdy byli nekatolíci ze země vypuzeni, zel kostel prázdnotou a chátral. Až, když katolický kostel, který stával naproti školy, hrozil zřícením, dal kníže Josef Václav z Lichtenštejna r. 1765 bratrský kostel upravit na kostel ...
V Lomnici stával původně gotický kostel zasvěcený svatému Vítu a svatému Janu Křtiteli. Sloužil během věku katolíkům i protestantům a stál na místě dnešního morového sloupu uprostřed náměstí. Jeho špatný stavební stav, tradice spojená s bratrským sborem i touha hra...
Kostel Nejsvětější Trojice postavený na přelomu 16. a 17. století, byl vyvrcholením staršího vývoje církve a obce.Majitel tehdejšího panství Pertold Tvorkovský z Kravař nechal zbořit zchátralou kapli sv. Anny a začal v roce 1598 stavět kostel. Stavbu zdržela morová epidemie, a tak byla budova dokončena až v roce 1603.
Slavnost svěcení kostela byla velkolepá a konala se dne 10. května 1603. T...
Roku 1208 je listinou doložen Doubravník s kostelem a farou. Kostel byl románský z drásovského červeného pískovce. Později Štěpán z Medlova, první známý předek pánů z Pernštejna, založil v Doubravníku klášter Augustiánek. Při tomto klášteře byl postaven kost...
První zmínka a zároveň i pověst o kostele je již z roku 888 – 906. Pravděpodobně se jednalo o románský katolický kostelík. Stará pověst vypráví o kostele, který se propadl do země proto, že lidé opustili pravou víru. Po propadlém kostele zůstala prohlubeň zaplavená vodou, takže tam vzniklo „Jazero“. Pověst do těch míst umístnila jádro Lanžhota.
Na Bílou sobotu může člověk s duší neposkvrněnou hří...
Obci dominuje farní kostel sv. Aloise, postavený v renesančním slohu, třetí na stejném místě. Původně byl zasvěcen sv. Havlovi. Současný kostel byl postaven v letech 1855-56.
...
Farní kostel sv. Andělů strážných na náměstí Smiřických je jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 1735 - 37. Přední věž dostavěna v letech 1889 - 94. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka....
Na návsi původně stávala kaple sv. Ducha, která byla v roce 1675 přestavěna a pravděpodobně v této souvislosti zasvěcena sv. Anně. O tomto patriociniu se ovšem mluví až v roce 1691. Na kostel pak byla kaple rozšířena v roce 1811 a o sedm let později byla přistavěna věž. U kostela stojí ještě památkově chráněn&aac...
Nejstarší stavbou v Rýmařově je bezesporu Kostel sv. Michaela. Jedná se o hodnotnou trojlodní architekturu. Byl postaven v gotickém slohu v roce 1351. Několikrát vyhořel, což vyvolalo nutnost kostel obnovovat, a tak se v 17. století dočkal dvou přestaveb. Kostel je postaven tak, že tvoří, spolu s radniční věží, dominant...
Kostel tvoří dominantu města viditelnou desítky kilometrů. Nejstarší částí stavby je bílá renezanční věž z 1. třetiny 16. století. Ve věži je umístěná stejně stará kamenná křtitelnice a dva cenné zvony ze 17. století, které nechal ulít vlastník kravařského panství Jakub Eichendorff. Novogotická chrámová loď je pak dílem významného místního stavitele Josefa Seyfrieda (1865 - 1923), stejně jako celý...
Postaven byl v roce 1880 stavitelem Ignácem Klossem z Nového Jičína, v novogotickém slohu, na místě původního dřevěného kostelíku z počátku 16. století. Když byla stavěna věž, objevila se v ní trhlina, která na čas zastavila práce. Po dokončení, byly do nového chr&aac...
Stojí na místě kostela připomínaného již roku 1350. Až do roku 1740 není o něm dostupnějších zpráv. V tomto roce bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, protože ten sterý byl již velmi zchátralý. Došlo k tomu však až roku 1750, kdy byl kostel uzavřen (mše se od té doby sloužily v poschodí radnice) a připravovány plány pro stavbu nového kostela. Plány vypracoval knížecí architekt Martinelli. Byl p...
Farní kostel sv. Jakuba - Původně snad románská stavba, zřejmě před rokem 1400 Lackem z Kravař byl znovu postaven goticky, jak lze soudit z jeho označení jako kostela “novae fundations” v listině z roku 1406, kterou Boček z Labut rozšířil jeho pozemkový majetek. V této listině je zřízena také nadace pro nově vybudo...
Katolický kostel sv. Jakuba Staršího je nejstarší památkou v obci. Nachází se v ulici Na Městečku ve střední části obce. Stojí na místě původní románské stavby. Je obehnán 4 až 8 metrů vysokou hradbou se stířlnami. Přestavěn byl v období renesance v roce 1667. Je doklademsakrální fortifikační architektury....
Farní kostel sv. Jakuba Staršího je architektonickou dominantou Pohořelic. Jeho jádro tvoří ranně gotická stavba z 13. století s dochovanými architektonickými články z doby vzniku i z dob pozdějších gotických úprav.
Původní menší kostel, v románském slohu, by...
Původní farní kostel stával v Sokolově již koncem 13. století. Patronátní práva ke kostelu měla vždy místní vrchnost. Nejstarší podobu kostela neznáme, ale vzhledem k postavení Sokolova jako malého poddanského města, šlo pravděpodobně o velmi prostou stavbu. Starý kostel byl zničen v roce 1632 při bojích se saským vojskem. V letech 1632-1637 byl obnoven v pozdně renesančním stylu. Znovu byl přesta...
Založení kostela sv. Jeronýma v Sedlci můžeme datovat do 11. nebo 12. století. Jeho původní stavba čistě románského slohu byla jen skrovných rozměrů, takže se kostel podobal spíše velké kapli. Hned od počátku se okolo kostela rozkládat hřbitov ohrazený zdí. Na západní straně stávala nízká věž stavěná z pečlivě vrstveného zdiva. V horním patře byla ozdobena dvěma řadami okének dělených sloupky (v p...
Na návsi v jádru obce situovaná jednolodní, přibližně orientovaná (osa SZ-JV) stavba obdélného půdorysu s konkávně odsazeným půlkruhově ukončeným presbytářem a s hranolovou zvonicí vystupující v podobě středního rizalitu z konkávně projmutého vstupního průčelí; na ...
Kostel byl vybudován v roce 1744 stavitelem Tomášem Sturmem st. V letech 1789 a 1833 byl poničen požáry. Při obnově v 19. století byla vystavěna nová věž. Jednolodní stavba, k odsazenému pravoúhle zakončenému presbyteriu na severní straně přiléhá čtyřboká sakristie s oratoří. Hlavní ol...
Farní kostel sv. Jiří je státem chráněná kulturní památka. Jedná se o jednolodní stavbu s pětibokým gotickým presbytářem uvnitř zdobený vzácnými freskovými malbami. Čryřboká věž stojí na severní straně při kostele. Kostel byl z původně gotické stavby s románským jádrem do dnešní barokní podoby přestavěn po požáru roku 1772. Mramorová křtitelnice pochází z poloviny 17. století a dřevěná pieta z ...
Orientovaný jednolodní podélný kostel s trojbokým závěrem, představenou kvadratickou věží a obdélnou sakristií na evangelijní straně. Fasády členěny lesénovými rámy. Loď i presbytář zaklenuty valenou klenbou s lunetami a pasy. Vnějšek velmi jednoduchý, na západě do věže pravoúhlý vchod, po obou stranách zídka se sochami, okna rámovaná profilovanou šambránou. Na východě otevřená Rotta se sousoším K...
Farní kostel svaté Kateřiny dala postavit císařovna Marie Terezie v roce 1769, a to na místě zchátralé kaple. Třebaže hrubá stavba vyrostla rychle, všechny vnější a vnitřní úpravy se protáhly, takže chrám byl požehnán milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem až na den sv. Kateřiny 25. 11. 1775. O tom vypovídá žulová deska zazděná v tzv. žebráčce, čili v předsíni v podvěží. K vysvěcení došlo dokon...
Rovnocennou a nedílnou součást zámeckého souboru tvoří děkanský chrám sv. Markéty. Klenba v kupoli lodi nese fresku, oslavující sv. Markétu, namalovanou roku 1734 Karlem Františkem Tepperem. Baroknímu hlavnímu oltáři dominuje obraz Neposkvrněného početí s třin&aa...
Buchlovická farnost s kostelem sv. Martina vznikla patrně ve 13. století. Podací neboli patronátní právo ke kostelu patřilo nejprve místním zemanům a vladykům, od roku 1540 pak majitelům buchlovského panství. První zpráva o farním patronátu pochází z roku 1398.Nynější ran...
Farnost při benediktinském kostele sv. Martina byla zřízena pravděpodobně r. 1648. V té době bývaly bohoslužby vždy dvě neděle za sebou v Benešově a každou třetí ve svěřených Bohuslavicích. Jen v r. 1678 byly všechny bohoslužby konány v Bohuslavicích, protože v tomto roce se stavěl kostel v Benešově. Beneš...
Kostel sv. Martina je dominantou vesnice Dolních Louček u Tišnova. Stojí na svahu při silnici do Horních Louček a je krásně viditelný snad ze všech okolních kopců. Jádro kostela pochází již z poloviny 13. století (např. část vstupního portálu), hranolová věž pak byla přistavěna zřejmě před rokem 1486 a portál do ní byl přenesen a upraven. Po polovině 17. století bylo postaveno trojboké kněžiště a ...
Kostel stojí na mírném návrší při východním okraji obce uprostřed hřbitova. Jde o jednolodní podélnou stavbu, orientovanou východ - západ, s hranolovou věží v ose západního průčelí.
V době kolem roku 1200 byl v prostoru ohraničeném částečně doch...
Stojí na vyvýšeném místě uprostřed návsi, je postaven v gotickém slohu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1348. Po třicetileté válce byl na spadnutí a v roce1678 opraven. Přitom bylo sedm gotických oken zazděno, tři nová prolomena a gotická klenba nahrazena rovným stropem. V roce 1863 je kostelní loď o polovinu prodloužena na dnešních 26 m včetně presbytáře. V roce 1992-3 byly opraveny obě...
Nejstarší písemně doložené dějiny farního kostela sahají až k přelomu 13. a 14. století, kdy nad ním přebírá patronát řád německých rytířů. V roce 1779 zachvátil město rozsáhlý požár, při němž vyhořel i samotný kostel. V 80. letech 18. století byl interiér kostela zcela přebudován. Na severní straně kostela jsou umístěny cenné renesanční náhrobky pocházející z období 16. století, v boční kapli se ...
Do římsko-katolické farnosti patří tyto obce - Rovečné, Vír, Velké Tresné, Malé Tresné, Věstín a Věstínek. Sv. Martin, voják, žil v křesťanském starověku, po svém obrácení a přijetí křtu v dospělosti, se stal knězem, biskupem, misionářem. Zvěstoval víru pohanům, byl ve svém životě štědrý k chudým, potřebným a zastával se pronásledovaných.
Kostel v této podobě byl postaven 1721 hrabětem Karlem z L...
Nejstarší architektonickou památkou ve městě je farní kostel sv. Martina. Byl založen ve 13. století, dostavěn ve druhé polovině 15. století a později barokně upraven. V 18. století se na vystavění nové kruchty, jižní sakristie a panské oratoře podílel místní zednický mistr Jakub Lysý. Zajímavým prvkem je gotický náhrobek Jana z Hodic, renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka a pozdně gotická kamenn...